Knić (Opština Knić)
Knić (srbskou cyrilicí Кнић) je město a správní středisko stejnojmenné opštiny v Srbsku v Šumadijském okruhu. Nachází se nedaleko Gružanského jezera, u řeky Gruža, asi 16 km jihozápadně od města Kragujevac a asi 31 km severovýchodně od města Čačak. V roce 2011 žilo v Knići 2 166 obyvatel, v celé opštině pak 14 237 obyvatel, z nichž naprostou většinu (98,9 %) tvoří Srbové. Rozloha města je 27,19 km², rozloha opštiny 413 km².
Kromě města Knić k opštině patří dalších 24 sídel; Bajčetina, Balosave, Bare, Bečevica, Borač, Brestovac, Brnjica, Bumbarevo Brdo, Dragušica, Dubrava, Grabovac, Grivac, Gruža, Guncati, Kikojevac, Kneževac, Konjuša, Kusovac, Lipnica, Ljuljaci, Oplanić, Pretoke, Vrbeta, Vučkovica, Zabojnica a Žunje.
Většina obyvatel se zabývá výrobním průmyslem, zemědělstvím, maloobchodem, velkoobchodem, opravami a vyučováním.
Kromě města Knić k opštině patří dalších 24 sídel; Bajčetina, Balosave, Bare, Bečevica, Borač, Brestovac, Brnjica, Bumbarevo Brdo, Dragušica, Dubrava, Grabovac, Grivac, Gruža, Guncati, Kikojevac, Kneževac, Konjuša, Kusovac, Lipnica, Ljuljaci, Oplanić, Pretoke, Vrbeta, Vučkovica, Zabojnica a Žunje.
Většina obyvatel se zabývá výrobním průmyslem, zemědělstvím, maloobchodem, velkoobchodem, opravami a vyučováním.
Mapa - Knić (Opština Knić)
Mapa
Státní území - Srbsko
Srbská vlajka |
Území dnešního Srbska, nepřetržitě osídlené od paleolitu, zažilo v 6. století stěhování Slovanů, v raném středověku zde vzniklo několik regionálních států, které byly střídavě podřízeny Byzantské říši, Franské říši a Uherskému království. Srbské království získalo uznání Svatého stolce a Konstantinopole v roce 1217 a svého územního vrcholu dosáhlo v roce 1346 jako Srbská říše. Do poloviny 16. století Osmanská říše obsadila celé území dnešního Srbska; osmanskou vládu občas přerušila Habsburská říše, která se od konce 17. století začala rozšiřovat směrem do středního Srbska a zároveň si udržela oporu ve Vojvodině. Na počátku 19. století byl srbskou revolucí založen národní stát jako první konstituční monarchie v regionu, která následně zvětšila své území. Po ztrátách v první světové válce a následném sjednocení bývalé habsburské koruny Vojvodiny se Srbskem země spoluzaložila s dalšími jihoslovanskými národy Jugoslávii, která v různých politických formacích existovala až do jugoslávských válek v 90. letech 20. století. Během rozpadu Jugoslávie vytvořilo Srbsko unii s Černou Horou, která byla v roce 2006 mírově rozpuštěna, čímž byla poprvé od roku 1918 obnovena nezávislost Srbska jako suverénního státu. V roce 2008 představitelé Kosovského shromáždění jednostranně vyhlásili nezávislost, což se setkalo se smíšenými reakcemi mezinárodního společenství, zatímco Srbsko si Kosovo nadále nárokuje jako součást svého suverénního území.
Měna / Jazyk (lingvistika)
ISO | Měna | Symbol | Platné číslice |
---|---|---|---|
RSD | Srbský dinár (Serbian dinar) | дин or din. | 2 |
ISO | Jazyk (lingvistika) |
---|---|
BS | Bosenština (Bosnian language) |
HU | Maďarština (Hungarian language) |
SR | Srbština (Serbian language) |